Průvodce belgickými pivy (výklad pojmů)

Lager neboli ležák:

Vzniká spodním kvašením za studena výhradně z ječmenného sladu. Obsah alkoholu se pohybuje mezi 3,5 - 5% a je závislý na době zrání v ležáckém sklepě. Tento způsob výroby piva je oproti tradičnímu svrchnímu kvašení poměrně mladší a ujal se a inovoval především v Čechách a v Německu odtud se pak rozšířil do celého světa.

Lambic:

Lambic je velmi výrazný typ piva, vařený tradičně v regionu Pajottenland v Belgii (jihozápadně od Bruselu) a v Bruselu samém, v pivovaru a muzeu Cantillon. Na rozdíl od běžných piv a ležáků, které jsou fermentovány pečlivě pěstovanými druhy pivovarských kvasnic, lambic vzniká spontánním kvašením na divokých kvasinkách a bakteriích, o kterých se traduje, že se vyskytují pouze v údolí kolem Bruselu (místní tomu říkají „infekce“). Tento neobvyklý proces dává pivu jeho charakteristickou chuť: suchou, vinnou, obvykle s kyselou příchutí.

Wit neboli bílý/pšeničný:

Vzniká svrchním kvašení výhradně z pšeničného sladu. Pro okořenění piva se nepoužívá chmel, ale přidávají se nerůznější byliny. Tradičně nejčastější přísadou je koriandr.

Blond neboli zlatý:

Vzniká svrchním kvašením výhradně ze sladu jedné obiloviny, zejména ječmene. Díky způsobu kvašení vzniká vyšší obsah alkoholu, většinou mezi 6 až 9%. Přísady do piva se neomezují pouze na chmel, ale mohou být různorodé, většinou bylinného charakteru. V některých částech Belgie dokonce chmel tradičně záměrně zcela vylučují.

Gold:

Vzniká svrchním kvašením výhradně ze sladu jedné obiloviny, zejména ječmene. Díky způsobu kvašení vzniká vyšší obsah alkoholu, většinou mezi 6 až 9%. Barvu a vůni určuje množství přimíchaného upraženého sladu a přísad.

Red/Amber neboli červený/jantarový/polotmavý:

Vzniká svrchním kvašením výhradně ze sladu jedné obiloviny zejména ječmene. Díky způsobu kvašení vzniká vyšší obsah alkoholu, většinou mezi 6 až 9%. Barvu a vůni určuje množství přimíchaného upraženého sladu a přísad, které se neomezují pouze na chmel, ale mohou být různorodé, většinou bylinného či ovocného charakteru.

Bruin neboli tmavý:

Vzniká svrchním kvašením ze sladu jedné obiloviny, zejména ječmene. Díky způsobu kvašení vzniká vyšší obsah alkoholu mezi 6 až 9%. Za barvu vděčí “Bruin” většímu množství přimíchaného upraženého sladu. Téměř se nepoužívá chmele, ale přísad bylinného charakteru.

Dubbel neboli dvojitý:

Vzniká svrchním kvašením několika způsoby. Většinou dochází ke kvašení dvou různých druhů sladů z nichž jeden je vždy z ječmene. Barva a vůně vzniká navíc přimícháním upraženého sladu. Míra pražení udává míru zbarvení. Jiný způsob výroby pracuje pouze s jedním druhem sladu, ovšem na množství uvařeného piva připadne dvojnásobné množství sladu, než je zvykem u druhu blond. Rovněž se slad mísí se sladem praženým. Díky způsobu kvašení vzniká vyšší obsah alkoholu mezi 6 až 9%.

Tripel neboli trojitý:

Vzniká svrchním kvašením několika způsoby. Většinou dochází ke kvašení tří různých druhů sladů, z nichž první je většinou z ječmene. Ovesný slad kupř. dodává pivu bohatou pěnu. Jiný způsob výroby pracuje pouze s jedním druhem sladu, ovšem na množství uvařeného piva připadne při jeho výrobě trojnásobné množství sladu, než je zvykem u druhu blond. Označení “tripel” mohou nést také piva, která prošla trojí fermentací, neboli kvašením. Tímto způsobem mohou dosáhnout obsahem alkoholu až k 11%. Díky rozmanitosti způsobů výroby mívají “triply” i velmi rozmanité tóny chutí a vůní a jsou považovány za typické představitele belgické pivní kultury. Každý si chtě nechtě oblíbí svého “tripla”.

Quadrupel neboli čtyřnásobný:

Vzniká svrchním kvašením dvou a více druhů sladů při čtyřnásobném množství. Obsah alkoholu přitom nemusí být nutně vyšší než u druhu tripel. Ten vždy záleží na množství cukru a fermentaci.

Klášterní:

Vaří se v pivovarech podle původních klášterních receptů. Téměř každý belgický klášter bez ohledu na církev, ke které patřil, vařil své pivo zpočátku jen pro svou potřebu, a později i pro své okolí. Ve většině z nich se přitom výroba do 20 století nezachovala. V druhé polovině 20 století, kdy obliba belgického piva zaznamenává svůj vzestup, se rodinné pivovary úspěšně zabývají obnovou výroby těchto piv. Není tak neobvyklé spatřit pivovarníky a sládky hledat ve starých klášterních knihovnách zapomenuté recepty, které čekají na své znovuzrození. Klášterních piv je mnoho druhů a mohou mít samozřejmě přívlastky jako “dubbel”, ”tripel” atd. Klášterní pivo - prarodič všech piv.

Trapistické:

Unikátní skupina klášterních piv, která stále vaří mniši přímo v klášterech. Trapistických piv je několik druhů a mohou mít přívlastky jako “dubbel”, ”tripel” atd. Trapisté jako největší z milovníků piv si pečlivě uchovávali své “know how” a po staletí tak vařili velice ceněná piva. Tato piva se výrazně chuťově odlišují od ostatních klášterních piv. Statut Trapistického piva smí nosit pouze 7 původních klášterních pivovarů, z nichž 6 je na území dnešních Flander a 1v Nizozemsku. Jejich produkce je omezená - neexpanzivní, v některých případech má dokonce klesající charakter, v čemž spočívá také jedinečnost tohoto piva. Neotálejte proto s ochutnávkou trapistických piv, nikdy není zcela jisté, že se na vás dostane.